Ledovec Pitztal 17.-20.10.2012

Rakousko/Pitztal - V půlce října se uskutečnilo další soustředění našeho oddílu na ledovci. Pro některé to bylo již letošní druhé soustředění, ale většina z nás stála v této sezoně na lyžích poprvé. Tentokrát jsme zavítali na rakouský 

pitztal102013

ledovec Pitztal, který nás přivítal krásným slunným počasím. Azuro vydrželo celé tři dny, které jsme strávili na lyžích, takže jsme byli naprosto spokojeni.

Trenéři odebrali děti rodičům hned první den a snažili se jim předat své zkušenosti. První den se trénovala na modré sjezdovce především jízda na hranách a sjezdový postoj. Další den trenéři rozdělili děti do 2 družstev – „Sněženky“ a „Machři“. Sněženky si vzal pod křídlo Martin a Machrům velel David. Další den si to vyměnili. Děti fakt dřely a jejich snaha byla znát každým dnem. Trenéři se snažili o to, aby každý závodník zlepšil svůj styl, fotili je a natáčeli. Dětem se společné ježdění moc líbilo, užívali si to bez rodičů a byli hodnější než kdyby jezdili s námi. Společně zdolaly všechny místní sjezdovky a pro trénink si vybrali tu, která se jim nejvíc zamlouvala a tam trávili většinu času. Jeden den foukal chvílemi nárazový vítr, takže občas to vypadalo, že děti projíždí sněhovou bouří, nikdo se však nezalekl.

Druhý den nás málem ušlapali v ranní frontě na lanovku. Mladiství nedočkavci z řad zahraničních závodníků se tak rvali kupředu, že dav obrátil Kachlíka s nůší na zádech čelem vzad a tak běžel Martin na lanovku pozadu. Děti měly pěknou honičku, aby unesly lyže a tak ještě ubalancovat tlak davu, byl pro ně úkol docela nadlidský. Nakonec to všichni zvládli ve zdraví, další den už se to, díkybohu, neopakovalo. Ale byl důvod si zanadávat na nedisciplinovanost mladých závodníků…

Večery v penzionu jsme trávili především rozborem videí natočených na sjezdovce. S fotkami byla trochu potíž, trvalo dlouho než se načetly, takže děti už je ten den je neviděly, prohlíželi si jen dospělí a dobře se u toho bavili.

Poslední den byla zprovozněna na ledovci i poslední nefunkční sjezdovka - pekelně červená s dlouhým dojezdem. Děti s trenéry zdolaly i tuto sjezdovku, někteří v nejprudších pasážích dosti riskovali a pustili to šusem, ale za to nemuseli pak píchat, aby dojeli k lanovce.

Po obědě už byli trenéři unavení a chtěli si sami taky trochu zajezdit, když už jeli tak daleko, tak děti vrátili rodičům. Potíž byla v tom, že děti, které prošly intenzivním třídenním tréninkem, už bohužel jejich rodiče na svazích jen velmi těžko doháněli. Takže se hrála hra, dožeň si své dítě… Já jsem teda byla bez šancí….

Pak už následoval poslední přesun lanovkou dolů, autem do penzionu, balení a odjezd domů. Cestu zpět nám trochu kazila schnalstalová mlha, ale můžeme být rádi, že zůstala dole a nezkazila soustředění jako tenkrát.

Takže můžeme toto soustředění zhodnotit jako velmi vydařené. Velký dík trenérům, že našim dětem věnovali tolik času, každému z nich poradili, co má zlepšit a myslím, že všichni se jejich radami snažili řídit a každý z nich posunul svou výkonnost o pěkný kus dopředu.

Teď si jen můžeme přát, aby počasí k nám bylo stejně milosrdné i na příštím listopadovém soustředění, které už proběhne v branách opět na Pitztale. Všichni už se moc těší….

 

Text: Radka Kněžíčková

Foto: Martin Kachlíř, David Myslivec, Radka Kněžíčková